O knize: rok / Dva lístky hlasitě tleskají o stůl. Vrchní, klouzající po lesklém povrchu svého druha, se zahrabává pod růžový talířek s šálkem voňavého ibišku. -- Oh! Jsou na nich naše jména! - Za šest měsíců se Alena naučila ignorovat Vladův domýšlivý vzhled. Tahle zvláštnost ukazovat se a předvádět své úspěchy beze slov se mu nejprve líbí, pak ho to začne dráždit a nakonec to musí strpět. Alena raději okamžitě přechází do fáze, kdy už snahu svého přítele ocenila. - A ten tvůj je špatný! Vlado! - Alena se hlasitě zasměje a stříkne na lístek se svým jménem malý červený nápoj. "To je v pořádku, Lyopko," Vlad bere nízkou konvičku, ve které okvětní lístky ibišku prozrazují svou chuť, a naplní Aleně šálek až po okraj..